Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Plzeňský kraj
  •  Plzeň-sever  (PS)
  • volně přístupno
49.78016900
13.19068000

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Buben

Pod hradem Buben
© Jiří Čížek 05/2004
Hrad z 14. století. Od roku 1567 se uvádí jako pustý. Nebyl již nikdy obnoven. Dnes turisty oblíbená zřícenina v těsném sousedství Plzně.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Nevelký hrad Buben stával u obce Plešnice na skalnatém ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže. Již kolem r. 1170 se sice připomíná Gumpold z Bubna a jméno hradu se ozývá také v přídomku hrabat z Bubna a Varlejchů z Bubna, ale nevíme, proč tomu tak je, zda vůbec někdo z nich byl kdy majitelem hradu. Lokalita Buben se uvádí poprvé až v r. 1349, avšak teprve r. 1390 je označena jako "hrádek Buben" na cestě k Plzni. Nejnovější literatura (D. Menclová) soudí podle dochovaných architektonických detailů, že hrad vznikl již někdy krátce po první třetině 14. století, a to nejspíše v souvislosti s tím, že Karel IV. r. 1333 odňal hrad Nečtiny tamnímu rodu, spřízněnému s Bavory ze Strakonic a užívajícímu přídomku "z Jeřeně". Jeho příslušníci si snad poté vybudovali nové sídlo na Bubnu. Z nich ovšem teprve Heřman z Jeřeně a Nečtin, r. 1379 jmenovaný jako majitel několika okolních vesnic, jež i později patřily k hradu, byl r. 1394 označen přímo za pána na Bubně. Heřmana, žijícího ještě r. 1415, vystřídal Evan z Nečtin, který v husitském období patřil k horlivým katolíkům a zúčastnil se bojů proti husitům na Plzeňsku. Zemřel či zahynul r. 1431, a protože po sobě zanechal pouze vdovu Jitku z Hrádku a dceru Jitku, ujali se správy Bubna podle smlouvy z r. 1415 příbuzní Vilém z Nečtin a Jan z Roupova, v r. 1437 Vilém z Volfštejna a jeho synové. Jan z Roupova své právo prodal r. 1446 Janovi a Mikulášovi z Gutštejna, kteří hned hrad Buben obsadili. Evanova dcera Jitka však rovněž uplatnila své nároky na hrad a vznikl tak komplikovaný spor, který měl být smírně vyřešen sňatkem Jitky a Jana z Gutštejna. Jitka se nakonec provdala za Přecha z Kunratic a r. 1448 své právo na hrad se sedmi vesnicemi (Plešnice, Kníje, Jezná, Hracholusky, Vejprnice, Vochov a dnes zmizelý Sedlec) a mlýnem pod Bubnem prodala matce. Jan a Mikuláš Gutštejnové však obývali hrad až do r. 1456, kdy byl spor rozhodnut ve prospěch Jitky. Před r. 1465 uzavřela Jitka druhý sňatek s Oldřichem z ]anovic, jenž se stal novým majitelem Bubna a zúčastnil se bojů mezi králem Jiřím Poděbradským a Matyášem Korvínem jako stoupenec strany poděbradské. Oldřich brzy zemřel a jeho synové nemohli hrad uhájit. R. 1471 zprostředkoval Jan Panuška Laštovice prodej hradu Bubna Petru Chlumčanskému z Přestavlk pod podmínkou volného odchodu. Stěhování Oldřichova syna z hradu se však stalo příležitostí pro loupeživé rytíře Petra Kořenského z Terešova, Sudu a Hošťálka, aby proti uzavřené smlouvě o příměří přepadli jeho lidi a mnohé pěší i jezdce zajali. Přestavlčtí drželi Buben s panstvím do r. 1563. Mezi sebou si je však již dříve dělili, přičemž z r. 1544 je dochován první záznam, v němž hrad již není uváděn jako hlavní část vypočítávaného majetku. Protože nebyl opravován, značně zchátral, takže r. 1567 se uvádí jako pustý. Nebyl již nikdy obnoven. O stavebním vývoji hradu Bubna nejsme podrobněji informováni, neboť zcela chybí jakékoli písemné zprávy; dochovaná vyobrazení jsou vesměs z doby novější a jeho současný stav umožňuje jen hrubou rekonstrukci půdorysu a hlavních funkcí jeho jednotlivých částí. Podle dochovaných zbytků se však zdá, že na hradě nedošlo k rozsáhlejším stavebním úpravám. Nejsnazší přístup na skalnatý ostroh hradu po hřebeni spojujícím jej s okolní krajinou směrem k jihovýchodu byl uměle přerušen hlubokým příkopem vytesaným ve skále. Přes něj vedl padací most k první čtverhranné bráně, z níž zůstaly sotva základy, podobně jako ze zdí, jež ji spolu s vrátnicí po levé straně chránily. Po úzkém skalním hřbetě pokračuje pak cesta k druhé bráně, vedle níž vpravo dolů odbočuje rovněž téměř neznatelnou brankou se zbytky opevnění vstup do příkopu či (podle A. Hebera) cesta vedoucí k řece. Archeologický průzkum by mohl potvrdit oprávněnost názoru D. Menclové, že autorům novějších plánků unikla část obranných zařízení hradu na této straně mezi první a druhou branou, obrácené k řece a poměrně nedokonale chráněné terénem. Druhá brána otevírá cestu do parkánu, který obklopoval vnitřní hrad z východu, severu a západu, přičemž na straně severovýchodní, poněkud vystupujíc proti Mži, jej zpevňovala bašta, kryjící přístup brankou od řeky. Po celé délce táhl se pak pod hradbou parkánu příkop s náspem. Cesta do vnitřního hradu vedla přímo přes parkán (nikoli jak bývalo obvyklejší po jeho obvodu) vzhůru k třetí bráně. Její vlastní obrannou sílu – šlo o věžovitou stavbu snad se dvojími vraty a zasouvací závorou, opatřenou uvnitř i krbem – posilovala ze skaliska od jihu další bašta či věž, postavená jako pětihran, vysunutý poněkud do parkánu mezi oběma branami. Hradní nádvoří má nepravidelný obdélníkový tvar o délce asi 28 a šířce 14 metrů. Jeho severní část tvoří asi 8 m vysoká silná zeď, od druhého poschodí zúžená, nahoře proražená velkým oknem vedoucím k řece. Ve stěně zůstala dochována řada otvorů pro trámy, na nichž spočívaly obytné místnosti a krytá pavlač v prvním poschodí, směřující ke vstupu do horní části budov položených k západu. Z pavlače ke dvěma vchodům do nich býval padací můstek. Západní stavení, někdejší palác, je rozděleno na větší část severní, která měla do přízemí vstup přímo ze dvora a v prvním poschodí dvě okna obrácená ke Mži, a dále menší část jižní s oknem k jihu rovněž v poschodí a s trámovými otvory. Pod tímto prostorem je dochován sklep, sloužící snad dříve jako stáj, s původně malým okénkem směrem k západu. Na dvoře před sklepením nacházíme zbytky čtverhranné budovy, jež se však propadla do sklepa pod ní. V severozápadním rohu nádvoří bývala nádržka na vodu, dnes rovněž do značné míry zasypaná. Mnohem nižší než protější stěna je hradba jižní, na níž nejsou patrny žádné další stopy dřívějšího zařízení hradu na této straně.
Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Západní Čechy
Naprosto jedinečné zříceniny hradu se nalézají v kouzelném prostředí nedaleko vodní nádrže u Kozolup.
http://www.hrady.cz/data_g/115/8117

Galerie

Pod hradem Buben
Pod hradem Buben
© Jiří Čížek 05/2004
Vstup do jádra
Vstup do jádra
© Prudký Martin, 02/2006
Konzole
Konzole
© Prudký Martin, 06/2009
Buben
Buben
© Petr Havlík, 07/2007
Buben
Buben
© Petr Havlík, 07/2007
Celkový pohled na hrad
Celkový pohled na hrad
Zřícenina hradu Buben
Zřícenina hradu Buben
© Jiří Cukr, 07/2002
Buben
Buben
Petr Havlík, 07/2007
Nádvoří, pohled na vnitřní palác
Nádvoří, pohled na vnitřní palác
Klenutá místnost
Klenutá místnost
Nádvoří, takhle se spalo
Nádvoří, takhle se spalo
Plášťová zeď
Plášťová zeď

Půdorys místa

8117

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Buben na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz