Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
PIC FILE NOT EXIST
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Liberecký kraj
  •  Liberec  (LI)
  • volně přístupno
50.78662100
14.97110900

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Hamrštejn

Hrad Hamrštejn koncem února
Na hrad nevede pořádná cesta, ale výstup stojí určitě za to :).
© Vojtěch Pilnáček, 03/2009
Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží – nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Nad říčkou Lužická Nisa přímo nad zastávkou vláčku Machnín hrad, je možné nalézt zříceniny hradu Hamrštejna. Místečko je skutečně pěkné, v areálu hradu – dáli se tomu tak říkat – naleznete parkový stůl, kde si můžete uspořádat piknik :-) Na hrad nevede žádná turistická cesta.
Hrad Hamrštejn stával na skalnatém ostrohu nad řekou Nisou jižně od Andělské Hory, nad jedním z nejstarších hamrů v Čechách. Dodnes se z něho zachovala obvodová hradební zeď, vysoká skoro 2 m, zbytky dvou věží, zdiva obytné budovy a ve skále vytesané sklepy. Severní věž má v průměru asi 10 m a zdivo asi 1,5 m silné, jižní má zdivo o metr silnější a ještě dnes je asi 10 m vysoká; byla to hlavní obranná věž hradu. Hradní brána ležela v jižní části hradby, která se 9. září r. 1882 zřítila do údolí. Pevnost hradu zesilovaly svahy kopce, dost příkře spadající do údolí řeky Nisy, která ostroh obtéká ze tří stran. Úkolem hradu bylo střežit nejen železný hamr, ale také nedaleké doly na vzácné kovy a cestu od Liberce přes Chrastavu a Hrádek nad Nisou na Žitavu. Doba jeho vzniku není přesně známa. Poprvé se připomíná v listině z r. 1357, kterou Bedřich z Biberštejna slíbil věrnost císaři Karlu IV. Z toho můžeme soudit, že vrchními pány hradu byli frýdlantští Biberštejnové, ale v jeho dějinách vystupuje po dlouhou dobu rod Dachsů, jehož několik příslušníků žilo v okolí Litomyšle. Mikuláš Dachs je doložen jako purkrabí na Hamrštejně v listině z 25. září 1411, kterou se Jan z Biberštejna vzdal patronátního práva ke kostelu v Liberci ve prospěch kláštera sv. Tomáše v Praze. Patrně v této době byl celý liberecký díl biberštejnského panství spravován z hradu Hamrštejn. Velmi zajímavé osudy měl Hamrštejn v dobách husitského revolučního hnutí. Páni z Biberštejna patřili od začátku k protivníkům kalicha, a proto také Mikuláš Dachs spolu s nimi vyhlásil hned v r. 1419 nepřátelství Pražanům. R. 1424 táhl kolem Hamrštejna na Žitavu husitský hejtman Boček z Poděbrad a tehdy s ním asi uzavřel Mikuláš Dachs příměří, aby získal čas k zesílení hradního opevnění. Když došlo r. 1428 nedaleko odtud, mezi Chrastavou a Machnínem, k bitvě mezi lužickými žoldnéři a zadním vojem husitského hejtmana Jana Kralovce, hledal Mikuláš Dachs spojence u zhořeleckých měšťanů. R. 1431 byl zajat husitskými hejtmany bratry z Vesce a Václavem z Lobkovic a musel se vykoupit. V r. 1433se zmocnil hradu Hamrštejna hejtman Jan Čapek ze Sán a dosadil sem husitskou posádku. Dachsové stáli na straně Biberštejnů i v jejich bojích s grabštejnskými Doníny. R. 1467 přepadl Mikuláš Dachs donínskou Chrastavu a Donínové se v odvetu za to na čas zmocnili Hamrštejna. Hrad Hamrštejn se ve druhé polovině 15. století stal předmětem majetkového sporu přímo v biberštejnské rodině. Od r. 1454 patřil společně Oldřichovi, Václavovi a Bedřichovi z Biberštejna, po r. 1463 pouze Václavovi. Za Jiřího z Poděbrad stáli Václav a Bedřich z Biberštejna na straně uherského krále Matyáše, který jim r. 1474 udělil jejich statky v léno. Protože po uzavření míru s Matyášem (1478) včas neuznali za českého krále Vladislava II. Jagellonského, byl Hamrštejn s okolím prohlášen r. 1487 za propadlé léno a svěřen do správy Hanuše z Rechenberka. O Hamrštejn provil zájem Jan z Donína na Grabštejně a nařkl Hanuše, že neoprávněně drží jeho vesnice Machnín, Krásnou Studánkuj, Svárov a Molberk, o němž nevíme, kde ležel. Machnín patrně připadl tehdy Donínům a ostatní vesnice k Hamrštejnu. Koncem 15. století vedli dva biberštejnští leníci Hanuš a Helfrych z Mekova o Hamrštejn spor, který rozhodl jako zprostředkovatel kníže Jiří Saský. Vrchními pány zůstávali dále páni z Biberštejna, i když často museli svá páva a dědické nároky hájit soudně či se zbraní v ruce. Počátkem 16. století seděl na Hamrštejně Oldřich Gotsche Schoff, který r. 1506 pronásledoval skupinu lupičů přepadající kupce až k Liberci, kde jich deset zajal. Byli popraveni ve slezské Svídnici, kde byl Schoff hejtmanem. Zemřel na tehdejší dobu v neuvěřitelně vysokém věku 90 let. Když nastoupil vládu král Ludvík Jagellonský, propůjčil hrad r. 1517 opět Oldřichovi V. z Biberštejna. Když ten v r. 1521 zemřel, spravoval panství strýc jeho nezletilých dětí Jáchyma II. a Anny Jan VI. z Biberštejna. Se svou manželkou patřil k ochráncům českých bratří, ale přesto v době povstání proti Ferdinandovi I. r. 1547 poslal vojsko do Budyšína proti saskému kurfiřtovi a tím ušel potrestání. Jáchym II. z Biberštejna převzal vládu nad statky do svých rukou, ale naplnil ji četnými soudními spory se sousední šlechtou o rušení hranic panství. Byl také přísným pánem svých poddaných, z jejichž pozemků utvořil kolem r. 1540 panské dvory v Liberci a Machníně. Protože poslední pán z Biberštejna Kryštof zemřel 15. prosince 1551 bez potomků, připadl jeho majetek králi Ferdinandovi I. Po krátkém období, kdy byl zastaven Hohenzollernům, koupil jej 1. dubna 1558 za 40 000 tolarů královský hejtman Horního a Dolního Slezska Bedřich z Redernu. V kupní smlouvě se hrad Hamrštejn poprvé uvádí jako pustý. Nevíme, zda byl opuštěn po požáru, nebo poškozen při bojích se sousedními Doníny o Machnín a Ostašov, jak tvrdí někteří starší vlastivědní pracovníci. V listinách z let 1544 a 1552 se již hovoří o libereckém panství. V okolí Hamrštejna se dolovalo železo, cín a olovo až do poloviny 18. století, kdy se těžba přestala vyplácet a byla zastavena. Čilý hospodářský život se do údolí pod hradem vrátil po r. 1826, kdy zde liberečtí kapitalisté Siegmund a Neuhäuser postavili textilní továrnu a využili přitom příhodného spádu řeky Nisy. Byl to sice významný zásah do krajiny, ale údolí více změnila stavba viaduktu železnice Liberec – Žitava v l. 1856 – 1859. Tehdy také byl hlubokým zářezem oddělen skalní ostroh s troskami hradu Hamrštejna od ostatní krajiny a stal se přístupným pouze pěším turistům.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy
http://www.hrady.cz/data_g/145/40943

Galerie

Hrad Hamrštejn koncem února
Hrad Hamrštejn koncem února
© Vojtěch Pilnáček, 03/2009
Na hrad nevede pořádná cesta, ale výstup stojí určitě za to :).

© Petr Nožička 10/2008

© Petr Nožička 10/2008
Torzo věže
Torzo věže
© Petr Nožička 10/2008
Torzo věže
Torzo věže
© Petr Nožička 10/2008
Hamrštejn od říčky
Hamrštejn od říčky
© Marek Reimann, 04/2015
Torzo věže s přilehlou baštou
Torzo věže s přilehlou baštou
© Petr Nožička 10/2008
Zříceniny paláce
Zříceniny paláce
©1998 Jiří Čížek

Půdorys místa

40943

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Hamrštejn na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz