Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Olomoucký kraj
  •  Jeseník  (JE)
  • volně přístupno
50.20405800
17.32624400

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Koberštejn

Pohled ze severu
Trhlina ve skále pod věží
© Roman Krejčí 10/2003
Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15–30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Romantická zřícenina slezského strážního hradu Koberštejna nedaleko vrcholu Zámeckého vrchu (934 m.n.m.) nad údolím Černé Opavy. Z hradu, který se nacházel na špatně přístupných skaliscích a v době existence musel budit dojem orlího hnízda, se do současnosti zachoval typický vysoký střep štíhlé válcové věže na skalnaté kupě a několik málo pozůstatků zdí a mohutného příkopu. Na hrad se dá nejlépe dojít ze dvou stran. První, kratší trasa vede z Horního Údolí po modré tur. značce. Odtud je skála s věží vidět již z dálky. Odtud je to na hrad necelé 3 km (pokud si zkrátíte cestu a dojdete přímo na rozcestník Pod Koberštejnem, vyhnete se rozcestníku Starý Rejvíz). Od rozcestí Pod Koberštejnem vede z červené značky přímá trasa vzhůru do svahu až na hrad. Druhá trasa vede ze známého Rejvízu po červené, respektive modré turistické trase. Na rozcestí Starý Revíz se dejte mírně doprava po červené až dojdete na rozcestí Pod Koberštejnem. Odtud již byla cesta popsána.
Jan P. Štěpánek
Hrad vznikl pravděpodobně koncem 13. století na ochranu zlatých dolů kolem dnešních Zlatých Hor. Kobrštejn byl současně pomezním hradem chránícím vstup na území vratislavského biskupství údolím Černé Opavice, do něhož byl z hradu dobrý výhled. Název Kobrštejn nám dochovala lidová tradice. Písemné prameny však o něm mlčí. Hrad měl nevýhodnou polohu, což však při značné výšce místa (912 m) nebylo příliš důležité. Hradiště bylo obklopeno podkovovitým příkopem, uzavřeným na nedovřeném oblouku valem. Proti skalnaté výspě na severní straně, z níž bylo možno hrad snadno napadnout, byla postavena obranná věž o průměru 10 m, ze které zbylo jen asi 9 m vysoké zdivo. Obranné příkopy byly z části vytesány do skalnatého podkladu a jejich šířka se pohybovala od 15 do 30 metrů. Vnitřní část věže byla čtyřboká. Jak vypadaly ostatní budovy, nelze již z hromady sutin ani přibližně určit. Není ani patrné, kudy vedl vchod. Hrad byl údajně zničen v druhé polovině 15. století. Na čas se pak stal sídlem loupeživých rytířů.
Tak praví cedule u hradu umístěná.
http://www.hrady.cz/data_g/177/40210

Galerie

Pohled ze severu
Pohled ze severu
© Roman Krejčí 10/2003
Trhlina ve skále pod věží
Pohled z místa hradní brány na nádvoří hradu
Pohled z místa hradní brány na nádvoří hradu
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Po pravé straně brány se na skalisku nacházela oválná bašta či věžice, která tuto bránu a vůbec přístup k hradu důsledně chránila. V levé části snímku je patrná plocha, na které se nacházelo prostranství s možnými lehčími provozními objekty. V pozadí se rýsuje skalisko na němž dodnes stojí střep vysoké strážní věže za níž se nacházelo hradní paácové jádro. Při pozdější přestavbě byla na tuto stranu vysokého skaliska přistavěna budova, která se napojila na spodní partie strážní věže.
Střep vysoké strážní věže v čele jádra hradu
Střep vysoké strážní věže v čele jádra hradu
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Pohled od jihu do interiéru někdejší věže. Jižní polovina věže se v minulosti odlomila a sesula se do okolí skal. Kolem této věže existuje mnoho dohadů a nejasností. Dle jedné teorie tvořila osamocenou strážnici na skalisku a později k ní byla z jihu přistavěna budova nejasného vzhledu. Druhá teorie říká, že věž byla průchozí a tvořila jakýsi vstupní koridor do jádra hradu, které stávalo na plochých skaliscích za ní. Teorie průchozí bergfritové věže je odvážná, nikoliv však nereálná. Interiérem věže dodnes prostupuje skalisko, takže reálná úroveň možné podlahy musela být poměrně vysoko. Pravda však bude patrně někde uprostřed. Zadní jádro bylo pravděpodobně přístupné kolem západní stěny skaliska s bergfritovou věží a věž sama tvořila štít palácovému jádru za ní. V horních partiích věže (na snímku) je možno si všimnout kousku zachovaného líce zdiva interiéru zalomeného do pravého úhlu. Může se jednat o část schodišťového interiéru věže s možným výstupem na ochoz či pavlač jádra za věží.
Pohled z přední části hradu na čelo jádra hradu v podobě střepu štíhlé válcové věže na skalnatém suku
Pohled z přední části hradu na čelo jádra hradu v podobě střepu štíhlé válcové věže na skalnatém suku
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Prohlubně po suterénu pozdější přístavby k čelní válcové věži na skalnatém suku
Prohlubně po suterénu pozdější přístavby k čelní válcové věži na skalnatém suku
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Pohled na vnitřní líc střepu čelní válcové věže
Pohled na vnitřní líc střepu čelní válcové věže
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Interiér věže a její střep vůbec dodnes vzbuzují více otázek než odpovědí.
Detailní pohled na část střepu hlavní věže
Detailní pohled na část střepu hlavní věže
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Vyznačená místa ukazují kousky uchovaných líců zdiva. Jedná se o špalety okenních otvorů? Či průchodů z jádra hradu do věže? Mnoho otázek, minimum odpovědí.
Západní strana střepu válcové věže
Západní strana střepu válcové věže
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Na snímku jde vidět, jak je věž zdivem svázána s podkladní skálou a jak jí doslova "prorůstá".
Pozůstatek po uchycení trámu ve zdivu věže
Pozůstatek po uchycení trámu ve zdivu věže
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Střep vysoké strážní veže od severozápadu
Střep vysoké strážní veže od severozápadu
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Právě v těchto místech (v místě poškozeného vnějšího líce zdiva) se patrně napojovala na věž hradba jádra hradu, které se krčilo za věží.
Plochá skaliska na severu za věží, která patrně v minulosti nesla jádro hradu
Plochá skaliska na severu za věží, která patrně v minulosti nesla jádro hradu
© Jan P. Štěpánek 12/2006
Dodnes se krom několika málo záseků ve skále a místa napojení hradby jádra na věž nedochovalo po hradním jádře ani památky. Přesto jej lze v těchto místech v podobě jednoduché palácové budovy s velkou pravděpodobností očekávat.
Východní líc strážní věže
Východní líc strážní věže
© Jan P. Štěpánek 12/2006

Půdorys místa

40210

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Koberštejn na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz