Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Slovensko
  • Žilinský
  • volně přístupno
49.16057800
18.68503100

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Lietava

Drážky mříže dochované v torzu 5. brány do dolní části horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Rozsáhlé zříceniny got. hradu. Založen ve 2.pol. 13.stol. Balašovci. Ve 2.pol 15.stol a na poč. 16.stol. mohutně opevňován a přestavován. Za Thurzů koncem 16.stol. výrazně renes. přestavěn. Počátkem 18.stol. ponechán osudu a změnil se ve zříceninu.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Nejstarší část hradu, jádro hradu, tvoří tzv. Horní hrad, jemuž dominuje torzo staré obytné a strážní věže v jižní části, čili směrem k přístupové šíji. Za věží se krčil hradní palác (severovýchodní část nádvoří) a nádvoří obehnané vysokou zdí přizpůsobenou tvaru skalního hřebene. Ve východní části jádra hradu byla na skalnatém jazykovitém výběžku umístěna gotická hradní kaple, dnes pouze polovina torza původní kaple. V průběhu staletí bylo i staré jádro hradu doplněno o mohutnou severní baštu (částečně sloužící jako obranný prvek a z části jako obytná prostora) a provozní a obytné budovy spojující palác se starou věží. Těmito budovami procházela i 2. hradní brána do jádra hradu, umístěná ve východní fasádě jádra hradu, pod kontrolou staré věže. Hradby a palácové budovy horního hradu byly v době renesance pohledově sjednoceny atikou. Horní hrad obklopuje na severozápadě, západě a jihu první velké předhradí, tzv. Střední hrad. Ten je tvořen mohutným nádvořím na západní straně jádra hradu. Severní stranu tohoto nádvoří tvoří torzo bývalých provozních budov s průjezdem bývalé brány do této části hradu a mohutná nárožní sz. bašta. Jižní část Středního hradu tvoří soubor palácových renesančních věžovitých budov v čele s Kinižiho palácem tvořícím nejjižnější a nejreprezentativnější část hradu (na zaobleném vnějším nároží dochován Kinižiho kamenný erb). Mezi palácovými částmi Středního hradu a starou věží v jižním čele Horního hradu je vměstnána úzká 2. brána Horního hradu. Východní stranu Horního hradu, respektive vně něj, doplnil v době renesance mohutný dělový několikapatrový bastion, který tvoří taktéž charakteristický prvek zříceniny. Na severní část Středního hradu navazuje 2. nádvoří Dolního hradu doplněné o zaniklou kruhovou baštu na severovýchodě a dělový bastion na severozápadě. Od 1. nádvoří Dolního hradu na západě je 2. nádvoří odděleno torzem branské budovy napojující se na mohutnou severozápadní kruhovou baštu Středního hradu. Samotnou nejjižnější část hradu tvoří mohutný bastion na skalnatém suku, doplněný o torzo půlkruhové bašty na severu. K tomuto bastionu přiléhá na západě mohutná branská budova (vstupní bašta) 1. hradní brány. Od přístupové jižní strany byl hrad oddělen mohutným ve skále vylámaným šíjovým příkopem a obranyschopnost pevnosti byla posílena ještě drobným předsunutým opevněním na skále před příkopem.
Jan P. Štěpánek
Nejstarší historie Lietavského hradu je dodnes opředena mlhou tajemství. Podle prastaré pověsti stávalo na místě dnešního hradu místo, kde se konaly oběti slovanské bohyni Ladě, v některých pramenech označované i jako Lietva. Pravděpodobnější však je, že hrad získal název podle říčky Rajčianky tekoucí nedaleko hradu. V minulosti se totiž nazývala Letava. Dle skutečnosti byl Lietavský hrad, označovaný někdy jako Bílý zámek, postaven ve 2. polovině 13. století jako správní a vojenské sídlo. Prvním známým vlastníkem byl rod Balašovců. Koncem 13. století hrad násilně zabral Matúš Čák Trenčianský. Lietava zůstala v jeho rukou po celou dobu Čákovy vlády. Po jeho smrti v roce 1321 připadly veškeré jeho majetky do rukou krále Karla Roberta a jeho syna Ludvíka, kteří tyto snadno nabyté majetky rozdávali mezi své přívržence a upevňovali si tak svou moc. Lietavu získal v polovině 14. století Štěpán Bebek z Plešivce za svou účast na vítězné výpravě do Itálie. Lehce nabytý majetek Bebekovci ztratili, když bylo prozrazeno spiknutí proti králi Zukmundovi Lucemburskému, které organizovali. Kupodivu si však přízeň krále časem získali zpět i se všemi svými majetky, které si udrželi až do vymření rodu v polovině 15. století. Lietava poté opět připadla králi. Ve 2. polovině 15. století daroval Lietavu král Matyáš Korvín svému přívrženci a oddanému vojenskému veliteli Pavlovi Kinižimu. Ten vlastnil i nedaleký hrad Strečno. Právě za Kinižiho byly na Lietavě provedeny velké stavební úpravy. Bylo vystavěno nové předhradí na severní straně ukončené mohutnou podkovovitou baštou. Do čela hradu, k přístupové bráně, byla vystavěna nová velká obytná věž (dodnes můžeme na jejím oblém nároží spatřit Kinižiho kamenný znak). Roku 1512 uděluje palatín Štěpán Zápolský hrad bratrům Kostkům ze Sedlece. Po bitvě u Moháče se Slovensko (Horní Uhry) potýkalo s dvěma králi, kteří si ně činili nárok. Ferdinandem I. Habsburským a Janem Zápolským. Petr a Mikuláš Kostkové byli příznivci druhého z nich. Ferdinand I. naopak lietavské majetky daroval rodu Báthoryů, aby tak oslabil Zápolského pozici. Vida, že si na jejich majetek začínají dělat nároky Báthoryové, přikročili Kostkové k opevňování hradu, který vybavili děly a tří set člennou posádkou. Lietavu nedobyl ani habsburský velitel Katzianer, ani o deset let později generál Mikuláš Thury. Bratři Kostkové nikdy Lietavu neztratili a vládli zde až do své smrti. Roku 1558 koupil hrad a panství Lietava František Thurzo, který hradu věnoval velkou pozornost. Z Itálie povolal nejlepší mistry a stavitele, kteří hrad rozšířili a přestavěli v renesančním slohu. Důraz byl kladen nejen na pevné opevnění, ale převážně pohodlí a reprezentaci svých majitelů. Lietava se tak změnila v sídlo s mnoha vzácnými freskami a malbami v interiérech, ale i vznešeným vnějším vzhledem. Po Františkově smrti zdědili hrad a panství synové František a Jiří. Po Františkově náhlém úmrtí se veškerého majetku ujal mladší Jiří. Za vlády Jiřího Thurza zažívalo panství největší hospodářský rozmach. Thurzové po velkolepé renesanční přestavbě přístupnějšího zámku v Bytči přesídlili tam, ale Lietava stranou jejich zájmu nezůstala. V době Bočkajovského povstání v roce 1605 Thurzové přesídlili zpět na Lietavu. Bočkajovci dobyli Bytču, ale při pokusu dobýt i Lietavu byli tvrdě odraženi. Jiří Thurzo získal brzy zpět i Bytču. Jiří Thurzo zemřel roku 1616. Jeho syn Imrich jej přežil jen o 5 let. Hrad poté spravovali 4 dědicové ve společném spoluvlastnictví. Rodinné šarvátky však na sebe nedaly dlouho čekat. O hrad ztrácela rodina zájem. Již roku 1689 se hrad uvádí jako prázdný a je v něm umístěn jen archiv. Během Rákocziho povstání obsadila Lietavu posádka kuruců. Rákocziho plukovník V. Vinkler nechal dokonce opravit lietavské hradby. Na jaře 1708 obsadil císařský generál Jan Pálffy Lietavu bez boje. Císařská posádka na hradě zůstala až do roku 1714. Dle soupisu z roku 1729 je zřejmé, že hrad již nebyl, až na vězení, obývaný a chátral. Hrad se stával snadným cílem zlodějíčků a drobných podnikavců, kteří si jeho zdi rozebírali na stavební kámen.
Jan P. Štěpánek podle M. Slámka: Kamenní strážcovia, Bratislava 2004
http://www.hrady.cz/data_g/4905/45224

Galerie

Drážky mříže dochované v torzu 5. brány do dolní části horního hradu
Drážky mříže dochované v torzu 5. brány do dolní části horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Detail torza arkýře v podobě krakorců a ostění okének
Detail torza arkýře v podobě krakorců a ostění okének
© Jan P. Štěpánek 09/2007
horní hrad
Pohled ze zřícenin dolní části horního hradu (středního hradu) na vnější část 6. hradní brány (2. hradní brány do samotného jádra horního hradu)
Pohled ze zřícenin dolní části horního hradu (středního hradu) na vnější část 6. hradní brány (2. hradní brány do samotného jádra horního hradu)
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Palácové budovy středního hradu
Palácové budovy středního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Pohled na východní fasádu horního hradu
Pohled na východní fasádu horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Interiér průchodu 5. hradní branou
Interiér průchodu 5. hradní branou
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Pohled na západní stěnu velké bašty horního hradu
Pohled na západní stěnu velké bašty horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Na snímku jde dobře vidět otisk zaniklé hospodářské budovy na stěně oválné bašty
Pohled na 4. hradní bránu (do středního hradu) průchodem v hospodářském traktu středního hradu z prostoru 2. nádvoří dolního hradu
Pohled na 4. hradní bránu (do středního hradu) průchodem v hospodářském traktu středního hradu z prostoru 2. nádvoří dolního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
vlevo mohutná bašta horního hradu
Klíčová střílna ve stěně mohutné bašty horního hradu
Klíčová střílna ve stěně mohutné bašty horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Armované nároží bývalé branské věže středního hradu s později zazděnou bránou
Armované nároží bývalé branské věže středního hradu s později zazděnou bránou
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Detail pozůstatků arkýře v západní stěně horního hradu
Detail pozůstatků arkýře v západní stěně horního hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Kinižiho palác (obytná věž) v jižní části hradu
Kinižiho palác (obytná věž) v jižní části hradu
© Jan P. Štěpánek 09/2007

Půdorys místa

45224

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Lietava na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2017
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz