Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Ústecký kraj
  •  Děčín  (DC)
  • volně přístupno
50.72483600
14.32309400

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Ostrý

© Jiří Čížek 08/2004
Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Jihovýchodně od Benešova nad Ploučnicí můžete na čedičovém ostrohu (261 m), který je ze tří stran obtékán Ploučnicí nalézt nevelké zříceniny hrádku. Scharfenstejn byl postaven ve 13. století Markvartici a dále byl v držení rodů Berků z Dubé, Vartemberků a Michaloviců. Hrad byl pobořen v roce 1445 Lužičany a roku 1515 byl opuštěn. Hrad byl prý ještě opravován v roce 1896.
Zříceniny hradu Ostrého, zvaného též Scharfenstein či Šarfenštejn, stojí nad obcí Františkovem nad Ploučnicí v údolí řeky Ploučnice mezi Českou Lípou a Děčínem. U Františkova je toto údolí zúženo dlouhým skalnatým ostrohem jazykovitého tvaru, který vybíhá ze severních úbočí k jihu až nad řečiště. Hrad stával na konci ostrohu, obtékaného ze tří stran Ploučnicí, na skále vyčnívající asi 50 m nad její hladinu. Ovládal jak údolí Ploučnice, tak zejména starou obchodní stezku, jež tudy procházela. Ostroh, na němž byl hrad vybudován, je z olivinického čediče, jenž sloužil i jako stavební materiál pro hradní zdivo. Tvar ostrohu dal hradu i jméno. Přístup k němu byl pouze ze severní strany a ztěžovaly jej tři dosud zřetelně patrné příčné hluboké příkopy. Mezi nimi jsou dvě vyvýšená skalnatá prostranství, na nichž zřejmě původně stávaly hospodářské budovy tvořící předhradí. Za třetím příkopem, na vyvýšeném a mohutném skalním bloku, leží jádro starého hradu. Na pravé straně cesty se tyčí veliký nárožní zděný pilíř, u něhož zřejmě bývala brána. Za ním se vstupuje do prvého nádvoří, na němž při levé straně stávaly patrně obytné budovy. Dále k jihu, na vrcholu skály, stojí dosud mohutně působící zbytky hradní věže válcovitého tvaru, z níž zůstala zachována jen její spodní část asi 8 m vysoká. Věžní zdivo je 3 m silné a uvnitř věže je volný kruhovitý prostor o průměru 180 cm. Za věží se prostírá nevelké druhé nádvoří, jež má na jižní straně dosud mohutné zbytky hradního zdiva asi 160 cm silného. Dále směrem k jihu, nad zákrutem řeky, byl hrad uzavřen další půlkruhovitou zdí, jež vytvářela jakési předpolí. Zmíněné jádro hradu bylo ohrazeno zdmi přiléhajícími těsně k okrajům náhorního prostoru ostrohu. Délka hradního jádra je asi 95 m a největší šířka 25 m. Celý tento prostor je dnes poměrně značně zarostlý stromy i keři. Základy zdí jsou však většinou jasně patrné. Na prvém nádvoří, pod skálou, na níž je postavena věž, jsou zbytky staré studny či cisterny na dešťovou vodu. Hrad Ostrý vznikl na území, jež původně patřilo k rozsáhlému okruhu děčínského královského hradu. Jako královský kastelán na Děčíně se k r. 1220 připomíná Markvart. Snad on sám či jeho stejnojmenný syn pak vybudoval kolem r. 1230 hrad Ostrý. V listinách se však poprvé připomíná až r. 1268 a to ve jménu svědka na listině Přemysla Otakara II., jež znělo Marquardus de Sarfnstain. Není zcela jasné, zda Markvartici byli původně vlastníky Ostrého, či jeho královskými správci. Za vlády Přemysla Otakara II. byl však Ostrý statkem královským. Po jeho tragické smrti v bitvě na Moravském poli r. 1278 byl Ostrý zastaven spolu s Děčínem a jinými severočeskými hrady a městy markrabímu Otovi Braniborskému za náhradu 20 000 hřiven stříbra. Tato zástava, jež dokazuje tehdejší značný význam Ostrého, byla r. 1283 zrušena a téhož roku mladý král Václav II. daroval Ostrý jako léno dalšímu příslušníku rodu Markvarticů, Janu z Michalovic. K Ostrému tehdy patřila celá východní část původního děčínského hradního okruhu, tedy území, které po pravé straně Labe sahalo až za dnešní státní hranice do SRN, na východě za Benešov nad Ploučnicí, (Českou) Kamenici a Chřibskou a na jihu až k Těchlovicům u Labe. Na celém tomto území, které bylo jen řídce osídleno slovanským obyvatelstvem, rozvinuli Michalovici čilou kolonizační činnost, za níž vedle značného počtu vesnic vznikla i města Benešov nad Ploučnicí a Kamenice. Michalovici vlastnili hrad Ostrý do r. 1406, kdy ho koupil jejich příbuzný Hynek Berka z Dubé a na Honštejně (v Sasku). V l. 1432–1437 držel Ostrý Heník z Valdštejna, pak znovu Berkové z Dubé a poté děčínští Vartemberkové. Za dlouholeté války mezi Vartemberky a dolnolužickým šestiměstím byl Ostrý na podzim 1445 po čtyřdenním obléhání Lužičany dobyt a jeho dřevěné části vypáleny. Hrad byl poté sice ještě obnoven, ale svůj dřívější význam postupně ztrácel, neboť sloužil již jen jako sídlo panských purkrabí. Podstatně se ztenčilo i území, které ke hradu tehdy patřilo. Již dříve se oddělila panství Honštejn, Vildštejn, ležící v dnešním Sasku, a na našem území v první polovině 15. století panství kamenické a pak i benešovské, k němuž Ostrý v první polovině 16. století patřil. Již v r. 1515 je Ostrý v pramenech označován za pustý, a když nedlouho poté rozšířil Bedřich ze Salhausenu benešovský horní zámek, stal se Benešov střediskem původně osterského panství. Ostrý pak sdílel se sousedním stejnojmenným dvorem další osudy s benešovským panstvím. V r. 1607 se hrad Ostrý znovu připomíná jako pustý. R. 1816 prodal hrabě Thun-Hohenstein zříceninu se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí za 180 000 zlatých. V r. 1896 byly na hradě prováděny restaurační práce, pak však znovu pustl a dnes je to již jen zřícenina.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
http://www.hrady.cz/data_g/239/41044

Galerie


© Jiří Čížek 08/2004
Výhled nic moc
Výhled nic moc
© Jiří Čížek 08/2004
Areál hradu od věže
Areál hradu od věže
© Jiří Čížek 08/2004
Průhled věží
Průhled věží
© Jiří Čížek 08/2004
Torzo válcové věže
Torzo válcové věže
© Jiří Čížek 08/2004

© Jiří Čížek 08/2004

© Jiří Čížek 08/2004
Nároží štítové zdi
Nároží štítové zdi
© Ivan Grisa 05/2010
Skalní výběžek ve štítové zdi
Skalní výběžek ve štítové zdi
© Ivan Grisa 05/2010
Pohled posledním příkopem k východu
Pohled posledním příkopem k východu
© Ivan Grisa 05/2010
Pohled posledním příkopem k západu
Pohled posledním příkopem k západu
© Ivan Grisa 05/2010
Štítová zeď z nádvoří
Štítová zeď z nádvoří
© Ivan Grisa 05/2010

Půdorys místa

41044

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Ostrý na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2017
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz