Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Liberecký kraj
  •  Semily  (SM)
  • přístupno v návštěvních hodinách
50.51643300
15.23055300

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Trosky

Nafoceno z ultralehkého letounu Racek OK - EUU 26, posádka A. Brůna a M. Chudoba
© M. Chudoba 04/2004
Hrad založený Čeňkem z Vartenberka na konci 14. století. Dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad roku 1467. Po třicetileté válce již zříceninou.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Hrad Trosky byl postaven na dvou izolovaných čedičových sucích, které předurčily vzhled i dispozici objektu. Lze říci, že stavitelé hradu, se skutečným smyslem pro účelnost a plné využití daného prostoru, pojali stavbu jako komplex budov, umístěných na skalním bradle mezi oběma skalisky s věžemi, jimž lid již dávno dal příznačná jména: vyšší a štíhlejší Panna, nižší a hmotnější Baba. Pevnost hradu spočívala jednak v přirozené neschůdnosti terénu zejména na příkré jižní straně, na strmosti obou zmíněných skalisek, ale i na opevněních umělých. Ta se skládala jednak z trojitého pásu hradeb, které chránily níže položený prostor mezi Pannou a Babou, jednak ze systému bran, které uzavíraly přístup do vnitřních hradních prostorů. První brána střežila přístup do dolního nádvoří, jež plnilo funkci předhradí s potřebnými hospodářskými budovami. V jeho západní části – pod Babou – bylo možno druhou branou projít značně širokou a kdysi více než 10 m vysokou hradbou. Ta otevírala vstup do hradního nádvoří, chráněného na západní straně Babou a z ostatních tří stran hradbami. Odtud se další branou vcházelo na prostranství před hradním palácem, který stál na vyvýšeném místě skalního bradla, k skalisku Panny. Palác byl obdélného půdorysu, měl dvě patra a byl chráněn hradbami a strmým terénem. Největší ochranu mu však skýtala věž na Panně. Uvedený systém opevnění a bran propůjčoval bradu mimořádnou bezpečnost, kterou ještě zvyšovaly věže na obou zmíněných skaliscích. Jejich společným znakem je strmost a nepřístupnost. Na nižším skalisku, vysokém asi 50 m, stálo věžovité stavení, k němuž bylo možno se dostat jen po dřevěných schodech, z přilehlé hradby. V dostřelu samostřílů z této věže byla západní část hradu včetně druhé brány a druhého nádvoří. Protější skalisko bylo asi o 10 m vyšší a neslo štíhlou věž, do níž bylo možno vstoupit jen z nejvyššího patra hradního paláce přiléhajícího k patě skaliska. Tato věž byla posledním útočištěm obránců, protože skýtala znamenitou možnost obrany i proti daleko silnějšímu nepříteli. V přizemí věže bylo sklepení, obytné prostory byly až v prvním patře. Tím, že stavitelé hradu spojili obě skaliska hradbami, vytvořili z hradního areálu a budov v něm kompaktní celek, vertikálně však dosti členitý, poněvadž poslední vnitřní nádvoří před palácem bylo přístupné z předchozího nádvoří jen po schodech; nad ním se tyčil palác a ještě nad ním věž na Panně. Stavební materiál – čedič – byl na místě, nárožní kameny věží jsou z pečlivě opracovaného pískovce, jehož ovšem skýtá Český ráj v okolí Trosek dostatek. Některé části budov – zejména v patře – však byly roubené. Celkovou dispozicí, výškou věží, kombinací stavebního materiálu a využitím terénních podmínek byly Trosky v době své největší slávy objektem mimořádně pozoruhodným, vzhledově velmi zajímavým a bezesporu malebným. Hrad se jmenoval Trosky již od svého vzniku a název převzal podle pojmenování skalního útvaru, na němž byl postaven. Poprvé se uvádí v r. 1396 v přídomku Čeňka z Vartemberka „z Trosk" († 1393). Ten byl zřejmě zakladatelem hradu, to znamená, že jeho počátky spadají do druhé poloviny 14. století. Vartemberkové drželi v severních Čechách rozsáhlé statky na Jičínsku, Turnovsku, v oblasti Jablonného v Podještědí, Mimoně a mnozí z nich se významně podíleli na politickém dění své doby. Čeněk vlastnil Bydžovsko, Vysoké Veselí a kraj na severozápad od Jičína. Zřejmě zde neměl dost pevné sídlo, a proto si postavil hrad Trosky. Na počátku 90. let 14. století však finanční těžkosti přinutily Čeňka k tomu, že celé panství s Troskami postoupil králi Václavovi IV. Od něho je získal Ota z Bergova, který se tu uvádí již v r. 1399. Ota, velmi aktivní činitel panské opozice proti králi Václavovi IV., se zúčastnil všech akci proti němu a měl podíl na králově zajetí. Když se Václavův bratr Zikmund zmocnil vlády v Čechách, pověřil Otu spolu s dalšími třemi pány správou země. I Otův syn, Ota mladší z Bergova, stál na straně Zikmundově, byl věrným katolíkem, avšak pro vlastní obohacení neváhal v r. 1415 sáhnout po církevním majetku kláštera v Opatovicích nad Labem. V době husitské stál Ota na straně Zikmundově a Trosky se staly jedním z míst, odkud lužická města a šlechta dostávaly čerstvé a včasné zprávy o pohybech husitských vojsk. A tak stejně jako z Kosti, Kumburka, Frýdštejna, Bezdězu, Ralska a jiných hradů vyjížděli během dlouhých válečných let nejednou poslové z Trosek se zprávami do Žitavy, Budyšína, Zhořelce, aby včas varovali před husitským nebezpečím. Na Trosky však přijížděli zase poslové z Lužice se vzkazy Otovi a jeho šlechtickým druhům z okolí, kteří se u něho scházeli k rokování, jako například v r. 1428. Přesto, že se Trosky staly hrozbou husitům, zůstal hrad v držení Otově a nebyl husity dobyt. Stejně jako ke Kosti pojí se i k Troskám pověst o jejich dobývání Žižkou. Schaller a Sommer ve svých místopisných dílech uvádějí shodně, že Žižka na jaře 1424 při svém tažení na Turnovsko Trosky dobýval, přičemž vyhořela věž Baba, ale posádka na Panně se ubránila. Věrohodnými písemnými prameny však tato událost doložena není. Možná, že tu lidová tradice přiřkla Žižkovi události, které se podle F. M. Bartoše udály 13. června 1428, kdy podle jím citovaného breviáře přeloučského vyhořely Trosky až na opevnění na Panně. Když se zpráva o tom roznesla, oblehl hrad sirotčí hejtman Jan Královec. O výsledku této akce však prameny mlčí. V neklidných časech po Lipanech se Trosek zradou zmocnil pověstný zemský škůdce Kryštof Šof z Helfenburka a jeho společník Švejkar. Stalo se to v r. 1438 či 1439 a Ota mladší z Bergova byl při tom zajat. Svého majetku se zase ujal teprve v r. 1444; r. 1440 byly sice Trosky spolu s Valdštejnem obleženy vojsky východočeského a boleslavského landfrídu, ale – na rozdíl od Valdštejna – se je asi nepodařilo dobýt. V této době se v písemných pramenech objevuje vedle Oty i jeho syn Jan z Bergova, který bojoval v bitvě u Lipan (1434) po boku Prokopa Holého proti panskému vojsku a byl tam spolu s Janem Roháčem zajat. Cesty těchto dvou mužů se však potom navždy rozešly: Roháčova vedla k hrdinnému boji na Siónu, Jan z Bergova se vrátil k rodinnému majetku zděděnému po otci Otovi mladším z Bergova, zapřísáhlém odpůrci husitů. Patřila mu panství Trosky, Zbiroh a Chlumec. Jan byl stoupencem Jiřího z Poděbrad a účastnil se činně politického dění v jeho táboře. Protože neměl dědice, postupoval na konci života některé části svého majetku na vyrovnání dluhů svým věřitelům a dalším feudálům a samotné Trosky prodal r. 1455 s celým panstvím Janu Zajíci z Házmburka, pánu na Kosti. Touto koupí vytvořil Jan Zajíc významné a takřka celistvé území, opírající se o pevné hrady Kost, Trosky, Hrubou Skálu a Návarov. Začlenění Trosek do tohoto komplexu házmburských držav znamenalo pro ně ztrátu dominantního postavení, které jim náleželo za pánů z Bergova. V odboji panské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad byl Jan Zajíc z Házmburka jedním z jeho předních odpůrců, i když ho v r. 1458 spolu s jinými pány volil za krále. Za své odpadnutí od Jiřího získal od uherského krále Matyáše Korvína hodnost nejvyššího kancléře, což byl ovšem jen pomyslný titul, protože v Čechách pevně vládl Jiří. Je přirozené, že král nemohl nechat tuto zradu bez trestu, a proto v r. 1467 oblehl hrad Kost a donutil Jana Zajíce k příměří. To však netrvalo dlouho, a proto v r. 1469 královské vojsko podniklo rozsáhlou akci, při níž oblehlo házmburské hrady Kost, Trosky, Hrubou Skálu a Návarov. Jen Kost se ubránila včasným uzavřením příměří, ostatní hrady byly poděbradským vojskem dobyty. Stalo se tak ještě dříve, než zasáhlo do boje slezské vojsko mířící sem od Žitavy, které došlo již na Kopaninu u Jablonce nad Nisou. Do jaké míry obléhání a dobývání poškodily Trosky, není z pramenů známo. Zůstaly jedním z házmburských hradů po celou dobu, kdy tento rod držel kostecké panství, tj. do r. 1497, pak přešly na Jana ze Šelmberka (do r. 1508), Jindřicha ze Šelmberka (do r. 1524), Jana z Biberštejna na Frýdlantě a jeho bratra Kryštofa, jímž tento významný severočeský rod v r. 1551 vymřel. Po krátkém mezidobí, kdy Trosky drželi Lobkovicové, koupil panství Kost i s Troskami v r. 1559 Jindřich ze Smiřic a připojil je k panství Hrubá Skála. Trosky se již nikdy nestaly trvalým sídlem vrchnosti – přestaly jím ostatně být již v druhé polovině 15. století – a spojením s velkým dominiem Smiřických se trosecké panství dostalo do komplexu jejich prosperujících držav, který vybudovali postupně Jindřich († 1569), Zikmund († 1608) a Albrecht Jan Smiřický († 1618), po jehož smrti byly všechny statky pobělohorskými vítězi konfiskovány. Získal je Albrecht z Valdštejna, který v hospodářské politice Smiřických pokračoval až do své smrti v r. 1634. Po celou tuto dobu byly Trosky nanejvýš sídlem některého z podřízených úředníků vrchnostenské správy skalského (hruboskalského) panství. Jeho součástí zůstaly Trosky i po Valdštejnově smrti, kdy připadly jeho synovci Maxmiliánovi z Valdštejna. Za třicetileté války se staleté hradby Trosek staly ještě několikrát pevností: v r. 1639, když se hradu zmocnili Švédové, v r. 1640, když je odtud vytlačovali císařští, a pak v l. 1642, 1645 a 1648, kdy je opět drželi Švédové. Všichni tito dočasní páni Trosek věnovali pozornost spíše údržbě obranných částí hradu než interiérů. Tam se naopak uplatňovala bezohledně ruka žoldnéřských obyvatelů hradních komnat. Po vypálení hradu císařským vojskem, které odtud v r. 1648 vypudilo Švédy, se v osudech hradu pomalu naplňovala sudba skrytá v jeho jménu a z někdejšího nedobytného hradu se pomalu stávaly trosky. Když je v r. 1681 navštívil Bohuslav Balbín, byla podle jeho mínění podstatná část hradu ještě schopna opravy a záchrany, ale na to v té době nikdo nepomýšlel. Valdštejnové, jimž tehdy Trosky patřily, potřebovali peníze jinde, a tak po celé století o hrad, kromě občasných návštěvníků, nikdo nejevil zájem. Teprve na počátku 19. století se Trosky dočkaly. Romantismus se svým obdivem k tajuplným hradním zříceninám nemohl nechat bez povšimnutí jejich bizarní ruiny, a tak se stávaly stále častěji cílem básníků, spisovatelů, vlasteneckých milovníků a ctitelů dávné české minulostí, ale zejména malířů, pro něž skýtaly Trosky a celý Český ráj nepřeberné množství výtvarných námětů. Romantické záliby sdílel i nový majitel hruboskalského panství a Trosek (od r. 1821) Jan Lexa z Aehrenthalu, který dal provést na Troskách některé stavební úpravy, jež umožňovaly snadnější přístup k hradu. Jeho plány však nebyly dovedeny do konce, takže se na celkovém vzhledu Trosek mnoho nezměnilo. I tak však zůstaly nejvýraznější dominantou Českého ráje, opředenou pověstmi a navštěvovanou každoročně desetitisíci návštěvníky.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
Hrad Trosky se tyčí na dvou dominantních čedičových sopouších v Českém ráji jen několik málo km od Hrubé skály (na dohled). Do Turnova vláčkem a odtamtud je možné courákem do Borku pod Troskami a dále pěšky po vlastní ose. Pro motorizované je přímo pod hradem parkoviště.
http://www.hrady.cz/data_g/310/4611

Galerie


© M. Chudoba 04/2004
Nafoceno z ultralehkého letounu Racek OK - EUU 26, posádka A. Brůna a M. Chudoba

© M. Chudoba 10/04/2004
Nafoceno z ultralehkého letounu Racek OK - EUU 26, posádka A. Brůna a M. Chudoba

© M. Chudoba 10/04/2004
Nafoceno z ultralehkého letounu Racek OK - EUU 26, posádka A. Brůna a M. Chudoba

© M. Chudoba 10/04/2004
Nafoceno z ultralehkého letounu Racek OK - EUU 26, posádka A. Brůna a M. Chudoba
Trosky - Letecký snímek
Trosky - Letecký snímek
© Radovan Smokoň 08/2006
Jedna z věží
Jedna z věží
© Aleš Marek 08/2006
Ochoz
Ochoz
© Aleš Marek 08/2006
Část hradeb
Část hradeb
© Aleš Marek 08/2006
Trosky - Letecký snímek
Trosky - Letecký snímek
© Radovan Smokoň 08/2006
Trosky
Trosky
© Radovan Smokoň 04/2007
Trosky
Trosky
© Radovan Smokoň 04/2007
Trosky od Mladějova - 6 km vzdušnou čarou
Trosky od Mladějova - 6 km vzdušnou čarou
© Pavel Vítek 05/2007

Půdorys místa

4611

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Trosky na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz