Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Středočeský kraj
  •  Rakovník  (RA)
  • volně přístupno
49.97336600
13.78991000

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Týřov

Válcová věž
© Prudký Martin, 08/1980
Zřícenina hradu. Zakl. Václav I., hrad hotov k r. 1249. Za Jana Lucemb. zast. Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další maj. Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Význ. oprava poč. 16. stol. Postupné upadání hradu, r. 1575 pustý.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Hrad Týřov patřil mezi nejstarší české hrady a pravděpodobně byl postaven brzy po královském hradu Křivoklátu, do jehož majetku také náležel, tj. na počátku 13. století. První historicky doložená zpráva o něm je z 20. září 1249. Tehdy tu král Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla a jeho družinu, když přišli žádat o milost. Další zpráva o Týřově je z 16. listopadu 1250, kdy zde pražský děkan Vít pasoval na králův rozkaz velízského vladaře Medvěda na rytíře. V lednu 1252 byl na Týřově datován králův list litoměřickému kostelu, ale potom historické doklady o dalším pobytu českých panovníků na Týřové chybějí. Snad se stal jeho soupeřem hrad Nižbor, který založil Přemysl Otakar II., ačkoliv Týřov zůstal dále součástí křivoklátského panství. Když se r. 1307 zmocnil Křivoklátu Vilém Zajíc z Valdeka, opanoval též Týřov. Po jeho smrti r. 1309 byl Křivoklát s Týřovem vrácen opět královské koruně, ale Jan Lucemburský jej postoupil Oldřichovi Pluhovi z Rabštejna. Od října 1315 do 17. dubna 1316 zde byl vězněn Jindřich z Lipé, zástupce krále Jana v Čechách. Karel IV. vyplatil Křivoklát, Týřov a další hrady, vrátil je zase do majetku království a zajistil je proti zcizení v Majestas Carolina r. 1348. V tomto královském dokumentu je hrad uveden pod německým názvem Angerbach. Karel IV. ustanovil pro hrad Týřov také vlastní purkrabí. Doklady o tom pocházejí z let 1392 a 1399, ale jejich jména nejsou známá. Teprve r. 1400 se uvádí purkrabí Filip Loukota z Dědic, dřívější lovčí na hradě Křivoklátě. R. 1422 zastavil král Zikmund Křivoklátsko s Týřovem Alšovi Holickému ze Šternberka. Týřov byl potom v majetku Holických, kteří se psali z Týřova, až do r. 1454, kdy bylo celé Křivoklátsko vráceno králi Ladislavovi. Ale již od r. 1460 držel Týřov Jošt z Ensidlu, německý sekretář krále Jiřího z Poděbrad, (od r. 1453), který byl nejdříve ve službách Alše Holického, a r. 1458 jej král Jiří povýšil do rytířského stavu. Týřov a 10 vsí dostal Jošt za půjčku králi. Ačkoliv byl Němec, založil nový český rod Týřovských z Ensidle (Einsidle). Nejznámější jsou Joštovi čtyři vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík, kteří v kraji prosluli jako výtržníci. Ti o hrad Týřov nijak zvlášť nepečovali a jejich cílem bylo snadno získat peníze. R. 1566 dostali povolení k dolování rtuti u Týřovic, ale není známo s jakým výsledkem. R. 1574 byli na živu už jen dva bratři, Jan a Jiřík. Hrad Týřov drželi i nadále společně, ale byl už tak sešlý, že v něm nemohli ani bydlet. O hrad se ucházeli mnozí zájemci, mezi nimi i král, protože v jeho okolí byly rozsáhlé lesy. Poslední Týřovský na hradě, Jiřík, jej prodal r. 1577 Janu staršímu z Lobkovic na Točníku, královskému radovi a prezidentu nad apelacemi, za 12 500 kop grošů. Na přání císaře Rudolfa II. musel se však nový majitel zříci veškeré honitby na vysokou a černou zvěř v okolních lesích. Lobkovic bydlel na Točníku a o Týřov se nestaral. Hrad pustl a proměnil se ve zříceninu. Císař Rudolf II. vyměnil v r. 1588 s Lobkovicem hrad Týřov za vesnice Týřovice, Hudlice, Újezdec, Broumy a dvůr Kouřimec se vším příslušenstvím, městečko Kožlany a ještě další vesnice, protože chtěl scelit křivoklátské panství, ale především rozšířit honitbu. Tak se dostal pustý Týřov opět ke Křivoklátu, s nímž byl potom r. 1685 prodán Valdštejnům. Hrad Týřov, postavený Václavem I. podle vzoru francouzských kastelů na vysokém ostrohu nad řekou Mží pod Skryjemi byl pevností jedinečnou nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Na rozdíl od ostatních tehdejších hradů byl schopen aktivní obrany křížovým ostřelováním nepřítele v předpolí, shora z devíti okrouhlých věží (Tomáš Durdík). Také proti nenadálému přepadení byl hrad dobře zabezpečen: jednak přirozenými příkrými stráněmi, jednak na jižní straně hlubokým údolím, kterým protékal potok Úpoř do Mže. Dále byl chráněn soustavou širokých a hlubokých příkopů s valy. Hradiště tvořila protáhlá základna, táhnoucí se od východu k západu. Kromě věží měl hrad ještě dvě hranolovité bašty a další věže. Do hradu se vcházelo pouze z východní strany po padacím mostě přes třetí příkop do brány, chráněné dvěma věžemi. Celý areál hradu, uzavřený do hradebních zdí, byl rozdělen na dvě nestejné části: dolní – východní a horní – západní. V dolní, širší lichoběžníkové části byly pravděpodobně hospodářské budovy jako v předhradí. Horní užší a protáhlá obdélníková část byla oddělena od dolní zdí se vstupní brankou, opatřenou snad též padacím můstkem a střeženou vysokou válcovou věží. V nejzápadnějším cípu horní části stála čtyřboká věžovitá budova paláce. Pod palácem bylo sklepení, vytesané ve skále, se zvláštním vchodem přímo z nádvoří, stejně jako přízemí a první patro, kam vedly schody na dřevěnou pavlač. Hrad Týřov navštívil i K. H. Mácha, jak dosvědčuje i jeho kresba zříceniny.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984
Zříceniny hradu jsou návštěvné v kterékoliv roční době, avšak doporučuji dobu prázdnin. 13 km od Křivoklátu po červené turistické značce se nalézá další z kouzelných míst naší země. Skrovné zbytky dávají tušit že kdysi zde stával krásný a mohutný hrad.
http://www.hrady.cz/data_g/312/8278

Galerie

Válcová věž
Válcová věž
© Prudký Martin, 08/1980
Týřov
Týřov
© Kamil Malát, 08/2008
Týřov
Týřov
© Kamil Malát, 08/2008
Týřov
Týřov
© Kamil Malát, 08/2008
Týřov
Týřov
© Hynek Slezák, 08/2008
Hlavní věž - bergfrit
Týřov
Týřov
© Hynek Slezák, 08/2008
Týřov
Týřov
© Hynek Slezák, 08/2008
týřovské skály s hradem
Bergfrit
Bergfrit
© Jaromir Kvapil, 10/2008
Vyhled na Berounku
Vyhled na Berounku
© Jaromir Kvapil, 10/2008
Výhled z Týřova
Výhled z Týřova
© Jaromir Kvapil, 10/2008
Bohužel už jen zbytky
Bohužel už jen zbytky
© Jaromir Kvapil, 10/2008

© Rodochrozit, 11/2010

Půdorys místa

8278

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Týřov na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2019
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz