Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Česká republika
  • Hl.m.Praha
  •  Hl.m.Praha  (AB)
  • volně přístupno
50.06348100
14.41606100

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Vyšehrad

© Katka Venclíková 08/2005
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál citadely svírala nejprve pětice mohutných bastionů, doplněná pozdější dvojicí bašt předsunutého hornverku – ten jej chrání z nejzranitelnějšího směru, od jihu. Ten nejnovější (sv. Leopolda na severu, dnes letní scéna) vznikl jako reakce na r. 1848, kdy bylo potřeba mít možnost útočit také dovnitř města. Masivnost citadely nad kdysi podmáčeným údolím Botiče v 17. století umožnila ponechat v úseku mezi Vyšehradem a protilehlým Karlovem původní (a dodnes stojící) gotickou zeď na místo nově budovaného barokního opevnění. Klid současné parkové úpravy vnitřních prostorů pevnosti vhodně doplňuje nabídka nádherných výhledů z koruny hradeb, která byla zpřístupněna okružním chodníkem. Nemělo by se však zapomínat ani na vnitřní prostory opevnění - vyšehradské kasematy včetně sálu Gorlice jsou přístupné z Cihelné brány na severu citadely. Neodmyslitelnou součástí jsou také církevní památky. Vedle dobře známé rotundy sv. Martina a kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla je možné navštívit i zajímavé pozůstatky po kostelu sv. Vavřince. Ačkoliv pro mnohé zůstává hlavním cílem návštěvy národní pohřebiště Slavín, doporučil bych neopomenout čtveřici nepřehlédnutelných soch z prostoru před bazilikou – nádherné dílo Myslbekovo dílo původně stojící při stranách Palackého mostu (kde bylo spojeneckým náletem z konce války poškozeno).
Mass, Turyna Petr
Vévodovi Krokovi zalíbilo se ke sklonku jeho života místo na strmé skále nad Vltavou tak, že tu dal vystavěti nový hrad – Vyšehrad. Vltava byla jeho strážkyní a roubené hradby i hluboké příkopy podporovaly ji v obraně hradu. Krok sídlil tu se svými třemi dcerami, z nichž po jeho smrti zasedla Libuše na stolec vévodský. Stolec ten, z kamene vytesaný, stával prý u pramene Jezerky, kde Libuše s družinou dívek nejradši prodlévala, zpívajíc písně a koupajíc se v chladivé vodě pramene. Tu v stínu posvátného háje scházíval se lid k poradám a sněmům, vzýval tu pohanské božstvo a uctíval je obětmi a dary. Na kamenný stolec byl posazen Přemysl Oráč, když si jej Libuše zvolila za manžela, nechtíc snášeti výtky, že vládne v zemi slabá ruka ženy. Tady u vládu byli uváděni i potomci Přemyslovi, oblékajíce v den nastolení jeho čepici, lyčené opánky i brašnu, aby tak dali najevo, že si jsou vědomi původu z prostého, selského lidu. Za vlády Libuše a Přemysla byla zlatá doba Vyšehradu. Panenská půda dávala přehojnou úrodu a české hory, po prvé otevřené, vydávaly z lůna svého množství drahých kovů. Druhdy byly i na jejich povrchu nalezeny stříbrné a zlaté pruty, jako by samy rostly ze země. Všechny ty poklady byly sváženy na Vyšehrad, tady ukládány do hlubokých podzemních úkrytů a pak opět zemí zasypány, aby jich nikdo neodcizil. Statný, zuřivý lev se dvanácti lvíčaty prý ty poklady hlídá a bude je střežiti, dokud nepřijde čas, kdy skála sama je vydá národu, úpějícímu v nouzi… V té době hojnosti, kdy stejně jako drahé kovy ceněn byl mír v zemi a ve cti byla i rolníkova práce, kolébala Libuše svého synáčka ve zlaté kolébce. A když ho odchovala, kázala svrhnouti kolébku do Vltavy, aby tam odpočívala a vyplynula na povrch řeky, až bude pohasínati sláva jejího rodu. Aby potom odchovala českému národu nového, dobrého krále. Neboť kněžna, nadaná věšteckým duchem, spatřila v záři krvavých červánků vlast zpustošenou mnohými boji a tváře potomků rozryté vráskami bolu. I toto Libušino přání došlo vyplnění a přineslo vlasti požehnání. Byl to syn Elišky Přemyslovny Václav, z něhož vyrostl Čechům Otec vlasti, císař Karel IV. Jím vydal slavný rod Přemyslovců, jenž po přeslici přečkal osudný rok 1306, svůj poslední zdárný květ. Zlaté bylo i lože, na němž se moudrá, šlechetná kněžna s životem rozžehnala. Tehdy zalkal všechen český lid a zaplakala celá země Česká. Lumír, zpěvák, který k potěšení kněžny pěl pod hradem svoje písně za zvuků varyta, zazpíval poslední, žalostnou píseň. Lítostí se rozpukla i vyšehradská skála a pohřbila mrtvou kněžnu Libuši i se zlatým ložem ve svém hlubokém lůně. Tam spí svůj věčný sen, s rozpuštěnými vlasy, v bílé říze, všecka bílá.
http://www.hrady.cz/data_g/689/27194

Galerie


© Katka Venclíková 08/2005
Bastion XXXIV (sv. Pavla) s původní gotickou zdí Karla IV.
Bastion XXXIV (sv. Pavla) s původní gotickou zdí Karla IV.
© Petr Turyna 01/2006

© Petr Turyna 01/2006
Sál Gorlice
Sál Gorlice
© Petr Turyna 02/2004
Je přístupný v rámci prohlídky kasemat, vchod v Cihelné bráně.

© Petr Turyna 01/2006

© Petr Turyna 01/2006
Bastion sv. Bernarda
Bastion sv. Bernarda
© Petr Turyna 01/2006
v pozadí kostel sv. Apolináře
Severní kurtina s Cihelnou branou
Severní kurtina s Cihelnou branou
© Petr Turyna 01/2006
Pohled z bastionu sv. Leopolda směrem k východu

© Petr Turyna 01/2006
Táborská brána v předsunutém hornverku
Táborská brána v předsunutém hornverku
© Petr Turyna 01/2006
Vnější brána barokního opevnění Vyšehradu - je součástí předsunuté rohové hradby, která chránila vchod do vlastní pevnosti, Leopoldovu bránu. Byla postavena v letech 1655-1656, později ještě drobně upravována.
Leopoldova (Francouzská) brána
Leopoldova (Francouzská) brána
© Petr Turyna 01/2006
v pozadí rotunda sv. Martina
Táborská brána v předsunutém hornverku, vnitřní pohled
Táborská brána v předsunutém hornverku, vnitřní pohled
© Petr Turyna 01/2006

Půdorys místa

27194

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Vyšehrad na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz