Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Slovensko
  • Prešovský
  •  Bardejov  ( BJ )
  • volně přístupno
49.35315600
21.29891900

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Zborov

© Stanislav Drda 08/2010
Zříceniny mohutného gotického hradu z 13. či počátku 14. stol. První písemná zpráva z r. 1347. Hrad dobyt a poničen císařskými vojsky r. 1684. Sloužil však až do počátku 18. stol. Byl značně poškozen za 1. svět. války. Nyní chátrající hrad udržuje a opravuje Sdružení na záchranu Zborovského hradu.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Mohutné zříceniny hradu Zborov leží v krásné krajině Ondavské vrchoviny zhruba 1,5 km jižně od stejnojmenné obce. Okolím hradu prochází známá červená turistická stezka „Cesta hrdinů SNP“, která vede napříč takřka celým Slovenskem. K hradu vede také poznávací stezka z nedalekých Bardejovských kúpelí. Hradní kopec byl vyhlášen za státní přírodní rezervaci již v r. 1950, což představuje jedno z nejstarších chráněných území na Slovensku. Vstup na hrad je možný celoročně, avšak na vlastní nebezpečí. Na hradě v současnosti probíhají zabezpečovací práce, které provádí Sdružení na záchranu Zborovského hradu. Podpořit záchranu hradu může každý zájemce či návštěvník pomocí finačních příspěvků nebo nabídkou pomoci v brigádnických pracech.
Stanislav Drda
Vznik hradu Zborov (původní jméno Makovica) zůstává zahalen tajemstvím – není znám stavitel ani doba, kdy byl hrad založen. Je možné, že hrad byl postaven již ve 13. století za působení uherského krále Bély IV., nicméně jiné odhady posouvají vznik hradu až na začátek 14. století do doby panování Karla I. Roberta. Světlo do tohoto případu by mohl vnést snad jen podrobný archeologický průzkum, který na hradě dosud nebyl proveden. Zborov od počátku očividně sloužil jako pohraniční pevnost zabezpečující obchodní cestu z Bardejova do Polska. První dochovaná písemná zpráva o hradu pochází z r. 1347, v níž panovník Ludvík I. Uherský (syn Karla I. Roberta) kárá a napomíná kastelány hradu bratry Bebekovce, aby neohrožovali sousední území. Navzdory varování se kasteláni záhy zmocnili sousedního Smilna, které patřilo rodu Tekulovců. Od roku 1349 jménem hradu vystupuje nový kastelán Mikuláš Forgácz, který získal od krále práva na otevření dolů na těžbu stříbra v blíže neurčeném území (snad u nedaleké obce Zlaté). Z vlastnictví panovníka přešel hrad na nového majitele roku 1364, kdy Ludvík I. za věrné služby daroval hrad Petrovi Cudarovi z Olnodu. Agresivní, bezohledná a ziskuchtivá politika Cudarovců přivedla rod k velkému majetku a jejich panství se brzy stalo jedním z největších na Slovensku. To ovšem mj. za cenu těžkého zatížení poddaných, které dávalo podnět ke vzniku poddanských nepokojů a vyvrcholilo vzpourou poddaných na Makovickém panství v r. 1455. Cudarovci však postupně zvelebovali své sídlo a hrad byl díky nim rozšířen o nové obytné budovy přistavěné z vnější strany k hradbám horního hradu. Kolem hradu bylo také postaveno nové opevnění chránící jeho centrální část. Roku 1470 umírá bezdětný Jakub Cudar, který zůstal jediným držitelem a dědicem Makovického panství, čímž se panství vrátilo do majetku panovníka. Král Matyáš Korvín poté věnoval hrad s panstvím pánům z Rozhanovic, v jejichž držení hrad zůstal do vymření jejich rodu po meči v r. 1522. V průběhu dlouholetých sporů o českou korunu mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad a později jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským (česko-uherská válka) značně utrpěla mnohá uherská území. Makovické panství jako jedno z nich bylo mezi lety 1490–1492 prakticky zpustošeno. Po vymření rodu Rozhanoviců udělil král hrad do majetku pánů Tarczayovců z Kamenice. Ti pak v bojích o uherský trůn mezi Janem Zápolským a Ferdinandem Habsburským stáli na straně poraženého, a když Ferdinand Habsburský za trest zkonfiskoval jejich majetek, připravil je i o Zborov, který přidělil jednomu ze svým věrných vojevůdců Gašparovi Serédymu. Ten si byl vědom nutnosti posílit obranyschopnost hradu proti novým obléhacím technikám, a tak nechal provést stavební úpravy zajišťující modernizaci opevnění celého hradu. Hrad zároveň rozšířil o další obytné a hospodářské místnosti i nové mohutné hradby doplněné o dělové bašty. Zborov se po dokončení jeho úprav stal rozsáhlou vrcholně renesanční pevností s trojitým opevněním a zároveň reprezentativním obytným sídlem. Po smrti Gašpara Serédyho v r. 1557 zdědil panství jeho syn Juraj, s nímž však zanedlouho v r. 1566 jejich rod vymřel po meči. Panství skončilo v rukou polského magnáta Jana z Ostrogu, který byl zeťem Juraje Serédyho. Od něho jej koupil r. 1601 Zikmund I. Rákóczi. S rodem Rákoczi pak zůstal Zborov spjat až do konce svého využívání. Mnozí příslušníci rodu byli v průběhu 17. stol. zapředeni do protihabsburských povstání, což se většině z nich stalo osudným. V r. 1666 se na hradě konala svatba Františka I. Rákócziho, který byl jedním z hlavních představitelů povstání. Pro nejednotnost mezi členy povstání však brzy došlo k jeho vyzrazení a při následných perzekucích František Rákóczi v r. 1669 unikl popravišti jen díky zaplacení obrovského výkupného. Přesto zemřel jen nedlouho poté ve věku pouhých 31 let. Vdovu po Františkovi – Helenu Zrínskou – si později vzal Imrich Thököly z Kežmarku. Ten se později postavil do čela dalšího protihabsburského stavovského povstání. Po počátečních úspěších povstání, kdy po nějakou dobu Imrich Thököly držel kontrolu nad takřka celým Slovenskem, vojska císaře Leopolda I. začala vojensky zabírat všechna ztracená území zpět. V říjnu 1684 stanul císařský generál Schultz před hradbami Zborova. Hrad dobyl, vyplenil a vyhodil do povětří. Poškozený hrad však přesto zůstal ještě nějakou dobu obýván, nicméně nadobro ztratil své výsadní postavení centrálního rákócziovského sídla. Po potlačeném dalším protihabsburském povstání vedeném Františkem II. Rákóczim (synem Františka I. Rákócziho) po r. 1711 byl chátrající hrad definitivně opuštěn a stal se postupně zříceninou. Dílo zkázy bylo na hradě dokonáno ještě v průběhu 1. světové války. Ruská vojska prošla počátkem války v r. 1914 přes Halič a dostala se až na zdejší území, kde se střetla s jednotkami rakousko-uherské armády. Nevyužívaný hrad stojící zde jako němý svědek dávných časů byl v bojích mezi ruskými a rakousko-uherskými jednotkami znovu notně poškozen. Válečné události připomíná vojenský hřbitov a pomník obětem 1. světové války ve Zborově, který zůstal dodnes zachovaný. Po válce se opuštěný hrad dál rozpadal a z kdysi majestátního feudálního sídla zbyly pouhé ruiny. V r. 1926 byl hradní kopec, na němž hrad stojí, vyhlášen za chráněnou oblast a v r. 1950 za státní přírodní rezervaci. Romantické zřícenině Zborovského hradu však nadále hrozila nevyhnutelná zkáza, neboť její zbytky rychle podléhaly nemilosrdnému zubu času. V r. 2010 vzniklo v Bardejově z popudu místních zájemců občanské sdružení mající za cíl záchranu Zborovského hradu. Sdružení v současnosti na hradě provádí zabezpečovací práce, které zajišťují ochranu a částečnou rekonstrukci hradeb a stavení.
Stanislav Drda
http://www.hrady.cz/data_g/4528/108122

Galerie


© Stanislav Drda 08/2010

© Stanislav Drda 08/2010

© Stanislav Drda 08/2010

© Stanislav Drda 08/2010

© Stanislav Drda 08/2010

© Stanislav Drda 08/2010
centrální část hradu
centrální část hradu
© Stanislav Drda 08/2010
vstup do hradu
vstup do hradu
© Stanislav Drda 08/2010
současná vstupní brána do hradu, na níž probíhají zabezpečovací práce

Půdorys místa

108122

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Zborov na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz