Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...

Warning: file_get_contents(http://maps.google.com/maps/api/staticmap?center=&markers=icon:http://www.zriceniny.eu/img/icon/map_point_static.gif|label:zřícenina|51.77038608,-2.85009652&size=&zoom=&maptype=terrain&sensor=false) [function.file-get-contents]: failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 400 Bad Request in /home/cizek/www/zriceniny.eu/http/page_detail.php on line 191
ERROR
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina hradu
  • Spojené království
  • Wales
  • přístupno v návštěvních hodinách
51.77038608
-2.85009652

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina hradu Raglan

Severní strana hradu. Okna v nejvyšším patře patřila dlouhé galérii (16. stol.).
© Pavel Semple, 06/2016
Pozdně gotický a renesanční hrad z 15. a 16. stol. Stavbu zahájil Vilém ap Thomas po roce 1432. Dokončen za Viléma Somerseta po roce 1549. Dobyt parlamentním vojskem v roce 1646 a vzápětí zbořen. Zřícenina dnes ve státní památkové péči.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Impozantní zříceniny jednoho z nejznámějších britských hradů stojí v mírně zvlněné krajině jihovýchodního Walesu poblíž stejnojmenného městečka. Jeho poloha není nijak extrémní a přístup je tak velmi snadný. Parkoviště je navíc přímo před hradní bránou. Do Raglanu jezdí linkové autobusy číslo 60 a 83. Autobusy číslo 60 jezdí na lince Newport -Monmouth. Autobusy číslo 83 jedou na trase Abergavenny-Monmouth. V Raglanu se obě linky setkávají. Všechny tři konečné těchto autobusů mají své vlastní zříceniny hradů. Na lince 60 je navíc hrad Usk a římské opevnění v Caerleonu.
Pavel Semple
Normani zahájili okupaci Anglie v roce 1066 a zanedlouho pronikli také do jižního Walesu. Velšané se úspěšně bránili v centrální a severní části Walesu až do konce 13. stol. Jižní Wales byl ale zabrán již v 11. stol. Oblast dnešního Raglanu získal Vilém fitz Osbern (zemřel roku 1071). Není ale známo, zda na místě dnešního hradu postavil nějaký dřevěný hrad. Existence opevnění se tu předpokládá čistě na základě toho, že hradní lokalita umožňuje dobrou kontrolu okolí a navíc se tu křížily dvě obchodní cesty. O sto let později, před rokem 1172, získal Raglan Valtr Bloet. Jeho rod zde sídlil do konce 14. stol. Písemné zprávy naznačují existenci blíže neznámého sídla na místě dnešního hradu. Například výdaje z let 1375 a 1376 hovoří o opravě střech poškozených bouřkou. V roce 1406 se stal Vilém ap Thomas druhým manželem Alžběty Bloetové. Právě Vilém začal stavět dnešní hrad. Pocházel z nižší šlechty, ale v roce 1426 byl králem Jindřichem VI. Anglickým pasován na rytíře. Byl pak znám jako modrý rytíř z Gwentu. Do roku 1432 byl na Raglanu pouze jako nájemník. Raglan totiž patřil jeho nevlastnímu synu Jakubovi, lordu Berkeley (z Alžbětina prvního manželství). V roce 1432 jej od Berkeleyů koupil a poté zahájil výstavbu dnešního hradu. Vilém zemřel v roce 1445 a panství přešlo na jeho syna Viléma Herberta. Syn byl mnohem bohatší a mocnější než jeho otec a mohl tak snadno ve výstavbě pokračovat. Vilém Herbert je považován za nejvýznamnějšího Velšana své doby. Byl významným straníkem yorského krále Eduarda IV., kterému pomohl na trůn. Za odměnu se stal v roce 1461 baronem z Raglanu. V roce 1462 dostal spolu se svou ženou do opatrování Jindřicha Tudora, budoucího krále Jindřicha VII. Anglického (1485-1509). Hrad tak musel odpovídat vysokému společenskému postavení svého majitele. V červenci 1469 byl Vilém v čele svého vojska poražen v bitvě u Edgecote. Byl zajat a hned druhý den na příkaz Richarda Neville popraven. Taková poprava byla hanebná i na poměry své doby, odraz hořké nenávisti v době Válek růží. Panství tak přešlo na Vilémova syna Viléma, ten byl ale nezletilý a o majetek se do roku 1475 starala jeho matka Anna Devereux. Vilém II. Herbert nedosáhl úspěchů svého otce a výstavba hradu se tak nejspíše zastavila. Zemřel v roce 1491 a panství přešlo na jeho dceru Alžbětu. Hrad samotný ale zůstal v rukou Vilémova mladšího bratra Valtra Herberta. Alžběta a její manžel Karel Somerset jej získali až po Valtrově smrti v roce 1508. Karel Somerset byl významný politik na tudorském královském dvoře, od roku 1504 byl baronem z Raglanu, Chepstow a Goweru. V roce 1526 přešlo panství na jeho syna Jindřicha. Jindřichův syn Vilém Somerset pak po roce 1549 zahájil závěrečnou přestavbu Raglanu na renesanční sídlo. Po Vilémově smrti získal panství v roce 1589 jeho syn Eduard, který dokončil parkovou úpravu okolí hradu. V roce 1628 přešlo panství na Jindřicha Somerseta. Hrad byl v této době na vrcholu své slávy. Jeho zkáza ale bohužel přišla v době Anglické občanské války (1642-1651). Jindřich, od roku 1643 markýz z Worchesteru, se postavil na stranu krále Karla I. a jeho věrným služebníkem zůstal až do hořkého konce. Královské vojsko bylo poraženo v bitvě u Naseby v červnu 1645 a za krále pak bojovalo už jen několik osamělých hradů. Jedním z nich byl i Raglan. Jindřich se v něm opevnil a čekal na příchod parlamentního vojska. Před hradem byly narychlo postaveny zemní bastiony. Obléhání začalo v červnu 1646. Vnější zemní opevnění nejprve drželo parlamentní vojsko v odstupu. Postupně se ale nepřítel dostal zákopovou válkou blíž, až byl hrad nakonec podřízen soustředěné dělostřelbě. Ke kapitulaci došlo 19. srpna 1646. Hradní posádce bylo povoleno odejít, markýz byl ale zajat a přepraven do vězení v Londýně, kde v prosinci toho roku zemřel. Už tak poškozený hrad byl vzápětí zbořen. Zkáza Raglanu je i dnes vnímána jako jedna z největších ztrát občanské války. Po dobytí hradu byl majetek Somersetů zkonfiskován a jeho novým majitelem se stal samotný Oliver Cromvell, velitel parlamentních vojsk. Vnuk prvního markýze, Jindřich Somerset, třetí markýz z Worchesteru, ale postupně získal většinu majetku zpět. K pokusu o obnovu hradu ale nedošlo. Jindřich Somerset, pátý vévoda z Beaufortu, naštěstí v polovině 18. stol. zakázal další rozebírání hradního zdiva. Hrad pak sloužil již jen jako romantická zřícenina. Od roku 1938 je ve státní památkové péči a dnes se o něj stará velšský památkový úřad CADW. V období po 2. světové válce byly jeho zříceniny kompletně zakonzervovány.
Pavel Semple, zdroj: (J. R. Kenyon, Raglan Castle, Cadw, 2003).
http://www.hrady.cz/data_g//.jpg

Galerie


© Pavel Semple, 06/2016
Severní strana hradu. Okna v nejvyšším patře patřila dlouhé galérii (16. stol.).

© Pavel Semple, 06/2016
Jižní brána.

© Pavel Semple, 06/2016
Donjon od západu.

© Pavel Semple, 06/2016
Jižní brána.

© Pavel Semple, 06/2016
Donjon od jihu.

© Pavel Semple, 06/2016
Severní strana hradu. Mezi oběma věžemi je patrný přechod zdiva dvou stavebních fází hradu. Zdivo nalevo je starší z 15. stol., zdivo napravo je ze 16. stol.

© Pavel Semple, 06/2016
Východní nárožní věž (na popředí). Další věž nalevo patří dvouvěžovému branskému domu. Dále nalevo je donjon.

© Pavel Semple, 06/2016
JV část hradu.

© Pavel Semple, 06/2016
JV strana donjonu byla stržena při boření hradu.

© Pavel Semple, 06/2016
Jižní průčelí paláce naproti donjonu.

© Pavel Semple, 06/2016
Severní konec příčného křídla. Okno v nejvyšším patře patřilo dlouhé galérii (16. stol.).

© Pavel Semple, 06/2016
Pohled ze SZ věže na Fontánové nádvoří, jižní část paláce a na donjon.

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Raglan na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz