Logo zříceniny
Zříceniny hradů, server ve výstavbě ...
Základní informace
Pozice místa na mapě
  • Zřícenina zámku
  • Česká republika
  • Karlovarský kraj
  •  Karlovy Vary  (KV)
  • není známo
50.13858500
13.14631600

Poslední návštěvníci
Podle záznamu v návštěvní knize. ...

Oblíbená místa

Zřícenina zámku Budov

© Martin Kabeláč, 08/2008
Ves založená už ve 13. stol. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V druhé polovině 17. století postavený barokní zámek Seeberky. Za Putzů z Breitenbachu ztratil rezidenční funkci a bylo sneseno jedno patro a zbourána východní část zámku. Po roce 1945 patřil státnímu statku, dnes je téměř zřícený.
Jak se Vám líbí?
Reklama
Starý zámek, jehož poslední podoba před začínající destrukcí měla podobu obdélné přízemní budovy kryté polovalbovou střechou. Budova stojí na kraji strmého terénního zlomu a byla na jižním průčelí postupně zpevněna třemi pilíři. Dle situace přízemí lze soudit, že zámek vznikl za Seeberků v druhé polovině 17. století. Zámek byl souměrný, v přízemí byly původně tři místnosti, západní, prostřední a dnes neexistující východní, která byla zrcadlově shodná ze západní. Zámek byl pravděpodobně dvojpodlažní, první patro bylo sneseno za Putzů z Breitenbachu, stejně jako byla zbourána východní část zámku. Starý zámek je dnes v katastrofálním stavu, jižní část je po zřícení střechy a kleneb přízemí, severní část tento osud čeká zanedlouho.
Petr Nožička čerpáno z: Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl, Libri, Praha 2005
Ves pravděpodobně založená už ve 13. století. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V rozmezí let 1399–1400 je zmiňován Purkart z Budova. V 30. letech 15. století je uváděn Purkart z Budova, není jisté, jestli je to totožná osoba, či potomek. Nejpozději koncem 14. století vzniklo v Budově šlechtické sídlo, jeho poloha a podoba není známa. V roce 1452 je ves v majetku Jana z Budova, prokazatelného předka Budovců z Budova. Po něm drželi zboží bratři Purkart a Václav. V roce 1494 Purkart pohání k soudu norimberské měšťany, kteří nezákonně obsadili tvrz Jindřicha z Plavna Krafmberk i s městečkem. Purkart byl totiž Jindřichovým poručníkem. Tato pře se táhla ještě roku 1496, výsledek ale není znám. Manželka jednoho z těchto bratrů byla Kateřina z Budova rozená ze Svojkova. Zmínka z roku 1496 je poslední o rodu Budovců z Budova v rodovém Budově. Kolem roku 1530 prodává Jan Čičalovec z Čičalova tamní majetek Jindřichovi z Údrče. Jindřich jej přepisuje na své syny Melichara, Jiřího, Baltazara a Kašpara, o čemž svědčí zápis v obnovených zemských deskách po požáru roku 1541. Po roce 1542 se bratři o majetek rozdělili a Budov získává druhorozený Jiří a vlastní ho dalších patnáct let. Po Jindřichově smrti v roce 1575 vlastnili Budov jeho synové, byli minimálně čtyři a to Jindřich, Felix, Jan a Václav. Poprvé jako majitelé jsou zmiňováni v roce 1577, nedlouho potom si majetek bratři rozdělili a Budov získává Felix, nedrží ho však dlouho a v roce 1581 jej prodává Bernartovi Cukrovi z Tamfeldu. Bernart umírá pravděpodobně v roce 1589, či nedlouho po tom. Není známo jestli měl nějaké potomky, ale víme, že statek se zadlužil a kupuje ho roku 1592 Baltazar Sekerka ze Sedlčic. V roce 1611 je první písemná zmínka o renesanční tvrzi, založenou buď Údrckými, nejpozději však rodem Sekerků. Po Baltazarovi Sekerkovi ze Sedlčic dědí Budov jeho syn Felix, který umírá v roce 1623 a Budov přechází na jeho ženu Helenu, té se nedaří statek udržet a prodává ho svému zeti Maxmiliánu Ladislavu Elbognárovi, který nechal opravit tvrz, protože v roce 1631 je nazývána tvrzí spálenou a v roce 1647, kdy ji předává Baltazarovi Ladislavovi Sekerkovi, je zmiňována tvrz s poplužním dvorem. Baltazar Ladislav Sekerka vlastní statek několik desetiletí, není známo, kdy přechází na jeho syna Felixe. Za Baltazara či Felixe proběhla rozsáhlá přestavba panského sídla i celého poplužního dvora v zámek. Felix Sekerka prodává v roce 1698 Budov Petrovi Jáchymovi Campanovi z Rössenfeldu. Po něm se ujímá majetku v roce 1720 jeho syn Adam Antonín z Campan z Rössenfeldu, který 6. 7. 1725 prodává Budov Kryštofovi Vojtěchovi Putzovi z Breitenbachu, ten rok na to umírá a panství po něm dědí jeho synové Václav Leopold a František Antonín, dcera Eva Rozina a vdova. V roce 1727 přikročili k rozdělení majetku a Budov získává mladší syn František Antonín, ten ho ale později prodává bratrovi. František Xaver, syn Václava Leopolda z Campan z Rössenfeldu, v roce 1774 prodává část svých statků, včetně Budova, Františkovi Antonínovi Nosticovi. Od roku 1774 přestal být Budov využíván jako rezidenční. Jeho syn Friedrich Nostic prodává Budov v roce 1798 Kašparovi Friedrichu Josefovi, svobodnému pánovi von Overschie, jeho dědicové mění Budov v roce 1810 s Karlem de Thysebaert za majetky v Belgii a Nizozemí. Karel de Thysebaert postupuje Budov v roce 1828 svému synovi Augustovi. August de Thysebaert nedrží Budov dlouho a v roce 1830 jej prodává malostranskému měšťanovi Janovi Antonínovi Hladíkovi. V roce 1838 Jan Antonín Hladík prodává Budov Antonii z Neubergu. V roce 1863 kupují Budov manželé Heidlerovi. Rokem 1863 začíná časté střídání majitelů. V roce 1878 vlastní Budov František Wilhelm a August Gutt. Budovský statek dál měnil majitele až do roku 1945, kdy byl připojen k Verušičkám a připadl státnímu statku.
Petr Nožička čerpáno z: Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl, Libri, Praha 2005
http://www.hrady.cz/data_g/9882/110325

Galerie


© Martin Kabeláč, 08/2008

Půdorys místa

110325

Komentáře

Návštěvní kniha

Mapa

Reklama <
Místa v okolí
Nic blizko se nenaslo, tak zvětšíme rádius...
Budov na serveru Hrady.cz


Na serveru jsou shromážděny záznamy zřícenin různých míst v hranicích České republiky. Informace jsou aktualizovány náhodně, přímo návštěvníky míst.
Obsah serveru zriceniny.eu je čerpán ze serveru www.hrady.cz.

Na všechny uvedené informace se vytahuje autorský zákon. Bez svolení vlastníka autorských práv není další šíření informací povoleno.
© 2011 - 2018
Atthero s.r.o
IČ: 02120224

My status
Get Skype and call me for free.

Credits webfly.cz